blog.mojestudio.cz

Internet svojí otevřeností, tedy alespoň technologickou, jistě inspiruje a inspiroval řadu sociologicky smýšlejících lidí a to zejména v době svého vzniku. Řada vědců se nechala strhnout prvotní euforií a napsala řadu neseriozních pojednání, mezi nejznámější patří Pierre Lévy, ten se zabýval myšlenkou kolektivní inteligence. Další stejně známí badatelé nový fenomén spojovali s utopickými vizemi lepší společnosti, pro mě asi nejkuriozněji zní věta:” Internetové dálnice nakrmí hladovějící děti v Somálsku.” taktéž od Léviho.

Když v souvislosti s webem 2.0 slyšíme podobně šíleně znějící myšlenky, velice rychle je pošleme odkud přišly, do nesourodé změti digitálních dat a výpočtů, tedy internetu a zapomeneme na ně. V tomto článku bych se nechtěl zabývat budoucností, ale přítomností a to konkrétně změnou softwarového paradigmatu, který již zasáhl společnosti i jako je Microsoft. Co je to změna softwarového paradigmatu? Jak souvisí změna tohoto paradigmatu s webem 2.0? A jak ze slůvkem “beta”, které odkazuje na písmeno řecké abecedy, a které se stále častěji objevuje v hlavičkách určitých webových stránek?

Když mluvím o změně softwarového paradigmatu mám na mysli změnu způsobu poskytování aplikací koncovému uživateli, stále častěji narážíme na internetu na zvláštní stránky, které díky různým technologiím připomínají spíše aplikace. Tyto aplikace jsou mnohdy stejně vyspělé jako software, jež máme nainstalovaný na našem počítači a díky tomu, že používají internet jako platformu, tedy jako prostředí různých možností konektivity, nabýzejí řadu možností nad rámec “běžné” aplikace. Například docs.google.com nabízejí balík standartních kancelářských aplikací, jež navíc umožňuje naše soubory (ať text, tabulky či prezentace) velice jednoduše sdílet s našimi kolegi a dokonce na nich pracovat souběžně, již nemusíme pro zdílení souborů používat mail!

Nemění se jen místo kde jsou nahrané - již ne na našem počítači, ale někde na serveru poskytovatele programu - ale také způsob jakým jsou aplikace poskytovány, ten nyní připomíná způsob jakým fungují služby: když potřebujeme například ostříhat, jdeme k holiči a ten nás jednoduše ostříhá a my mu za tento úkon zaplatíme, pokud by byl holič standartní aplikace, nejdřív bychom si museli koupit celou aplikaci holičství, nahrát ji na náš počítač a teprve potom bychom mohli využít funkci holič a nechat se ostříhat - je to dražší a zabere to více času. Na scéně je tedy noví pojem: software jako služba.

Pojem software jako služba je spojován s obchodním softwérem, jež je umístěn na internetu a poskytovaným uživateli právě také přes internet jako služba. Naproti tomu software jež je konzumě-obsahově-uživatelsky orientovaný je spojován s pojmem web 2.0. Webové aplikace mají řadu výhod, ať se jedná spíše o software jako službu či web 2.0 aplikaci.

• Uživatel se již nemusí starat o instalaci software, o jeho zprovoznění a aktualizace. S aktualizacemi souvisí fráze all-time beta, jež k tomuto odkazuje, k odlišnému pojímání distribuce a upgradování software. Například Google na otázku proč polovina jejich aplikací zůstáva i po několika letech stále v Beta fázi odpovídá:
  

  Máme velice vysoké nároky na uživatelské produkty pro to aby vyšli z označení beta. Naše týmy pokračují v práci, aby nabídli ještě lepší uživatelský zážitek. Věříme, že pojem “beta” má v souvislosti s webovými aplikacemi jiný význam, zde lidé očekávají kontinuální vylepšování aplikace. Na webu nemusíte čekat na update softwaru, až bude k dispozici. Vylepšení jsou aplikovány, kdy jsou vyvinuty. Spíše než k stagnujícím balíčkům softwaru v dekádách jež předcházeli, posouváme se ke swětu kontinuálně updatovaného software jež se nachází v mracích (z anglického clouds - clouds computing - výraz pro rozsáhlé serverové řešení s obrovským výpočetním výkonem).

• Další výhoda: myslitelně se sníží náklady na používání software kdy platíme aktuálně právě pří používání aplikace, nebo neplatíme vůbec, kdy poskytovatel vydělává na zobrazovaných reklamách.
• Pro poskytovatele je výhodou lepší zabezpečení jejich intelektuálního vlastnictví v podobě zdrojového kódu programu.

Samozřejmě všechno má i své proti i webové aplikace:

• Software jako služba není pro ty, jež chtějí mít nad svými daty 100% kontrolu. Například pokud nezaplatím za službu včas, budu mít přístup ke svým datům? Nebo co otázka bezpečnosti, má k mým datů přístup ještě někdo jiný?

Zaklínadlo BETA

Takle vypadá nálepka BETA na Gmailu

Mnoho startujících webových projektů zneužívá slůvko beta, aniž by nějákým způsobem připomínala něco z toho co tu bylo popsáno, je však bezpředmětné odmítat určitý potenciál aplikací, jež jsou poskytovány jako služby. Je však otázka jestli jsou schopné aplikace jako služby nahradit klasický software. Pokud na to máte nějáký názor, nezapoměňte se podělit v komentářích!

Na závěr snad jen odkaz na 10 užitečných aplikací pro webdesignéry.